Yemi je na cestě. Je to cesta duchovní i cesta od letiště k letišti. Čím více cestuje, tím více si uvědomuje, že má ohromné štěstí a dar a cítí pokoru.

„Je to 19 let, kdy jsem poprvé letěl pracovat do ciziny. Pamatuji, že se mi do očí draly slzy, že to nevidí moje maminka. Že ten můj tanec prostě někomu stojí za to, aby si koupil letenku. Už tehdy v Amsterodamu jsem cítil, že jsem na začátku dlouhé cesty. Tento rok jsem pracoval na třech různých kontinentech a navštívil 12 zemí. Pořád mám z létání respekt. Takže děkuji Emirates za to, jak mě umí uklidnit a za pozitivní přístup na cestách. Vždy mě dopraví do cíle,“ říká Yemi s tím, že v zahraničí čerpá inspiraci a miluje, když poznává nové lidi.

„Jsem vděčný za to, jakou mám práci. Nikdy to pro mě nebude samozřejmost, ale obrovský štěstí. Jsem vděčný za to, že svou práci mohu sdílet s tolika lidmi z tak odlišných kultur. Třeba takový Hong Kong! Ten se vám zaryje pod kůži tak, jako žádné jiné město. Vydáte se do hor, kde jsou stromy, které jste nikdy před tím neviděli. Pak jdete na pláž a tam partička studentů popíjí u ohně. A pak do centra města mezi gigantické paneláky, co jsou zapíchané v krajině jako úzké jehly,“ rozplývá se umělec.

Hodně se mu líbilo také na Bali. Tam si našel čas na meditaci. „Ten ostrov mi chybí. Ta energie těch usměvavých lidí. Tam jsme pár dětí vzali na ynspirology expedici a myslím, že na to nikdy nezapomenou. Dnes se učí anglicky a nebojí se říkat, jaké jsou jejich sny. Je to ale jen jedna mise a další jsou před námi. Sílu nabírám meditací. Sedím před chrámem, květiny ve vlasech a kolem vřeští opice, které vám zkouší něco vzít. Cokoliv. Ale nikdy vám nemohou vzít vaše sny…“