Po celých devět let je zdravila z okna při cestě do školy a z ní. Všichni si tuhle veselou babičku ihned zamilovali. Tinney nevynechala ani minutu, aby dětem zamávala.

Děti a jejich třídní učitelka Charlotte Hood-Tanner popisují postarší dámu jako vtipnou, veselou, plnou lásky a neúnavnou. Pozitivním myšlením se udržuje stále mladou. Vyjádření lásky si od žáků zasloužila jako nikdo.

Čtyři ze žáků přišli s nápadem, že jí vyrobí valentýnská přáníčka a vyjádří tím, jak moc si jí váží za to, že je na ně tak hodná.

Speciální žena si zaslouží speciální vyznání, a tak vznikla tuna zamilovaných přáníček, která doslova starší vitální paní zaplavila.

„Bylo to tak krásné den zamilovaných oslavit s touto výjimečnou ženou,“ říká učitelka základní školy Charlotte.

Děti jí před jejím domem vyzdobily trávník srdíčky a nezapomněly ani na okna domu.

„Vůbec jsem to nečekala, opravdu mě všichni dojali. Bylo to nádherné. Všude samá srdíčka a přáníčka. Moc mě to potěšilo a dojalo,“ popisuje nečekaný zážitek Tinney.

„Opravdu moc milé překvapení. Ty děti jsou tak hodné. Mám je všechny moc ráda. Když mě navštěvují, vždy si spolu užijeme spoustu legrace.“

Vitální a hodná babička dodala, že dětem mává vždy ráno mezi osmou a devátou hodinou. Odpoledne zase od tří do čtyř hodin.

U okna sedává se šálkem kávy nebo čaje a všechny děti jí vždy zamávají zpátky. Tahle „tradice“ šestaosmdesátiletou Tinney velmi baví a naplňuje. Zároveň dodává, že si je jistá, že bude tohle mezi ní a dětmi fungovat už navždy.

Dětem do školy napsala také dopis s velkým poděkováním za překrásná valentýnská přáníčka a vyjádření lásky.

„Tak dlouho, jak jen budu moct, budu dětem u okna každý den v tu samou hodinu mávat,“ uzavírá čiperná dáma Tinney.