Štve ji to dokonce natolik, že se o tom rozhodla napsat do časopisu Cosmopolitan, a výsledný text nyní pochopitelně budí emoce.

„Jsem typická růžová holčička. 165 centimetrů vysoká, s blond vlasy, velkýma hnědýma očima a prsy o velikosti 75E,“ popíše se v jedné větě Felicia a následně kupodivu vyžaduje, aby ji svět nebral jako sexuální objekt.

„Smířit se s tím, že mě lidé vidí jako "krásnou“, nebylo jednoduché," pokračuje Američanka a tvrdí, že je ohromně ambiciózní, ale lidi okolo ní to nezajímá a vidí jen její „krásu“. Kéž by se to dalo vyřešit například tím, že by povrchní idioty v okolí vyměnila za někoho, koho zajímá její osobnost. Chápeme ale, že to zrovna v jejím případě nebude tak jednoduché.

Stačí si totiž poslechnout její další větu.

„Představte si, jaké to je, když se na vás všichni otáčí, i když se prostě jenom snažíte někam dostat. Necítím se kvůli tomu sexy nebo krásná,“ stěžuje si Felicia ve svém textu a nám přitom běží hlavou jediná myšlenka: „Bla, bla. Bla, bla, bla. Bla, bla. Drž už hubu, ty malá děvko.“

Pokud pomineme fakt, že je celý text ukňouraný, tak trpí hlavně tím, že si Felicia neumí zařadit vlastní život do širších souvislostí.

Co by na její problémy asi řekli lidé z opačného konce spektra, se kterými kvůli nepříjemnému vzhledu nechtějí někteří lidé ani nic mít? Nebyli by rádi za možnost ukázat, jací jsou, ať už by konverzace začala jakkoliv? I třeba lichotkou? Slečně by měl někdo konečně říct, že život není fér. Navíc pokud je skutečně pravda to, co tvrdí, tak je rozhodně na té příjemnější startovní čáře než většina populace.

Její neschopnost si to uvědomit pak ukazuje, že obdiv inteligence by u ní byl jen velice obtížný.