Jogínem na zkoušku, kapitola pátá: Sophiina Bikram volba, gymnasta Pavel a obžaloba vegetariánství!

Šéfredaktor eXtra Pavel Novotný činí další pokus, jak změnit životní styl a ukončit nekonečnou sérii jo-jo efektů! V rámci operace „Jogín“ bude tři měsíce žít jako jogín, myslet jako jogín a chovat se jako jogín. A protože nesnáší vegetariány a pohyb, stane se ještě navíc vegetariánem s úchylkou na Bikram jógu. Do toho bude držet dietu a pokusí se stát kliďasem na pozadí boje s neurotičností a nezřízenou chutí na kus žvance! Cíl: Zhubnout dvacet kilo a nenabrat je hned zpátky, dojít osvícení, ujistit se, že vegetariánství je šílenost a pohyb správná věc, přežít, něco se o sobě naučit a každé úterý o tom psát blog pro budoucí generace svých následovníků!

Když v životě padne tzv. "kosa na kámen", nebývá to nic příjemného, ale co je něčí trapná kosička na libovolném kamínku proti tomu, když se ta věc s kosou stane v rámci Bikram yogy

14 dnů jsem nebyl (chtěl jsem fakt, čestný jogínský a to je víc než Foglar apod.!) a odkládal to po hodinách, až se mi ozvala Ta, jejíž jméno se nevyslovuje. Obávaná, ukrutná, Terez.... ne, nevyslovím to!

Tereza je majitelka Bikram sítě a bojí se jí podle mě i prezident Indie a taky Višna s Šivou. Nejpřísnější instruktorka z nejpřísnějších, o které jsem jen potichu slyšel setinu (o jejích hodinách se mluví jen šeptem) a byl bych schopen před ní při setkání tváří v tvář utéct, nebylo-li by kam, spolkl bych otrávenou kapsli poslední záchrany. Její legendární věta, kterou od ní slyšely obě mé sestry, "Z mojí hodiny nikdy nikdo neodešel a taky nikdy nikdo neodejde", fyzicky bolí, i když o jejím vyslovení jen slyšíte, a pak si vás Ta, jejíž jméno se nevyslovuje, osobně VYŽÁDÁ ve státní svátek na svou lekci, jako že by mě ráda poznala a prý jsem dva týdny nebyl.

Kromě tataráku a zimy v životě Bikram jogína nic horšího než tato pozvánka neexistuje, a proto jsem byl rozhodnut vysvětlit ženě v šestinedělí, že chápu, že jsem si nevybral vhodný termín, ale jdu se zastřelit. Když mi bylo vysvětleno, že při své šikovnosti bych se tutově jen postřelil a zůstal jí na krku a že nemám být srab, napadlo mě zoufalé řešení.

Zoufalé tak, že fleesová mikča režiséra Sedláčka je proti ní elegantní řešení.

Voldemortka a majitelka měla lekci na Pankráci a já se rozhodl, že sice půjdu, ale do druhé provozovny na Národní. Jenže ouha! Tam byla ten den sváteční jen jedna hodina a tu vedl ten, jehož jméno se říká jen šeptem, pan Michal.

Pan Michal je hrozně příjemný maník, skoro se neznáme a vím, že bych s ním klidně přežil dvacet ve dvojdomku, rád bych s ním podnikl leccos, sympaťák k pohledání, jen jedno s ním nesmíte - cvičit Bikram jógu.

Čert vem, co se o něm říká (pedant, jógou posedlý a ještě ke všemu s pamatovákem, takže zná jménem všech čtyřicet obětí v sále a všem najednou se umí jednotlivě věnovat), nejhorší je, co se o něm šeptá! A totiž, že když loni v dubnu bouchnul pár desítek metrů od studia na Národní plyn, měl zrovna hodinu.

Zatímco všichni se hrnuli do vysklených oken, sledovali apokalypsu, vykřikovali cosi o terorismu a konci světa a záchranné složky evakuovaly dvacet bloků okolo, Michal všem vynadal, že ztratili pět minut z lekce a tu během následující hodiny v prachu, střepech a konci světa pod okny dokončil!!!

Strašná volba utéct od Té, jejíž jméno se nevyslovuje, do Michalovy náruče, ale co mi asi tak jiného zbývalo.

Ze samotné lekce si pamatuji jen to, že jsem se deset minut modlil, ať nastane konec světa, protože ani potenciální výbuch Prahy tu hodinu Michalovi nemůže pokazit, pak jsem hodinu v tunelu se světlem na konci hledal drobné pro Charóna a bilancoval život, aby dvě jogínky, co cvičily vedle mojí žíněnky, po hodině lamentovaly, že "dnes byla hodně zima" a moc se nezapotily, na což bych býval rád řekl něco ostře proti, ale nemohl, neb jsem ležel v kómatu na druhém břehu na dně oceánu ze svého potu, a to jsem tu hodinu víceméně odflákal.

Když jsem se pozítří sebral, byl jsem zase v nirváně, blíž provazu a natěšený na další hodinu, neptejte se mě, jak je to možné.

Po šesti týdnech, a tedy v polovině mého vege-jógo-projektu je mé vysvědčení následující:

• 7 90minutových lekcí namísto třiceti, i tak si připadám jako Čáslavská
• 8 kilo dole
• jistota, že si z Bikram jógy udělám životní posedlost
• jistota, že vegetariánství je zlo, a to takové, že Spartu Praha, brokolici, Zemana a Poštu pro tebe mám nově v žebříčku až na druhém až pátém místě!
• jsem flákač se slabou vůlí, kterého omlouvá jen to, že se ho v Bikram yoga Prague pokoušejí krom záchrany i zabít.

Seznam předsevzetí do druhé půlky projektu:

• začít chodit 3x týdně
• být o Vánocích hubenější než herečka Ivana Jirešová, co tam chodí taky
• neseznámit se s Ter... no prostě víte s kým
• na Michalovu hodinu příště určitě se zastávkou u notáře
• nějak se vykoupit z toho vegetariánství, než se mi o květáku začne zdát i v době, kdy nespím
• přiznat si, že fakt není možné praktikovat Bikram jógu a vyhnout se přitom Bikram józe
• přestat kouřit
• přestat kouřit trávu
• v případě teroristického útoku na budovu nereagovat na evakuační pokyny hasičů, jen bych tím zdržoval ostatní cvičence a hlavně Michala
• přežít!
• publikovat tento blog 2x týdně, aby, kdybych se nedožil konce projektu, po mně zbylo dost textu na knihu o řízené sebevraždě

Dlouhodobý cíl:

• už nikdy si na dovolené v Maroku nestěžovat na nesnesitelné vedro

Protože jsem již dospěl do fáze 2 (z devadesáti minut lekce jsem deset minut při vědomí), dovolil jsem si v galerii malou ukázku pokročilého jogínství, za měsíc to zopakuji a Jirešová s Višnou nepochopí.

A pak se dám na desetiboj.

A půjdu říct Tereze (ty vole, já to fakt vyslovil), že se jí nebojím!

A půjdu si zaběhat s Michalem do solárka.

A dám si nohu okolo krku a přes chodidlo za roh a za hlavu si ji obtočím okolo stehna!

Namasté!

Váš Jogín

P. S.: Chtěl jsem ještě strašně natřít vegetariány, ale už na ten odstavec nemám sílu, od rána míchám čočku, a to jsem byl předtím za úsvitu v Lidlu na Velké Ohradě, kde mají v akci mrkev!

Partnery projektu jsou Bikram Yoga Prague a veganská restaurace LOVEG


+ Dalších 7 fotografií

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní