Sociální experimenty tu nejsou jenom od toho, aby testovaly, jak se (ne)umíme chovat v určitých situacích, ale aby nám do života daly také cennou lekci. Ta, kterou dostali účastníci následujícího pokusu, se asi nadlouho vryje do jejich pamětí. A poučit může v mnohém i vás.

Schválně si odpovězte na tyto dvě otázky: Kdybyste si mohli přát jednu věc, co by to bylo? A co vás v životě dělá šťastnými?

Ve videu vedle sebe posadili dva neznámé lidi rozdělené stěnou. Jeden z nich měl rakovinu, druhý byl zdravý a nevěděl, že člověk vedle něho je nemocný.

Na položené dotazy odpovídali zdraví účastníci experimentu víceméně podobně. Přáli si cestovat, dokončit školy a mít skvělou kariéru a šťastní byli při poslechu hudby nebo během setkání s přáteli.

Jako opaření poté byli, když slyšeli odpovědi svých partnerů. Lidé z druhé strany totiž odpovídali zcela odlišně. Šťastnými je dělal například pouhý fakt, že jsou schopni jít bez cizí pomoci ven a vonět ke květinám a velká část jejich přání se týkala rodiny, u níž měli obavu, že ji už brzo opustí.

Jak se nechali slyšet tvůrci, smyslem experimentu nebylo, aby se osoby napravo, potažmo my všichni, cítili provinile, ale abychom si spíše uvědomili, jak moc je náš život křehký, a vážili si každé maličkosti, kterou nám přivádí do cesty.

A i když je to už takové klišé, dnes a denně můžeme na příkladech našeho života vidět, že se podobnými poučkami stále ani zdaleka neřídíme.