Islám musíme kritizovat! Je to povinnost všech odborníků, jako jsem třeba já

Islám, jeho věrouku a ideové směry jsem detailně studoval 5 let. Domnívám se, že mi informace předávali nejlepší odborníci, které v Česku máme. A také se domnívám, že o tomto náboženství vím více než většina populistických politiků. Je smutné a trapné, když islám hodnotí lidé, kteří muslima viděli jen někde na fotce. Ještě horší je, když takoví lidé mají politickou moc a rozhodují o budoucnosti pro své voliče

Islám je velmi rozmanité náboženství, a když dáte vedle sebe dva muslimy, budou oba rozdílní. Islám má tolik proudů, odnoží a stran, že ho musíte studovat několik let, abyste pochopili, že jste teprve na začátku a že toho vlastně víte tak málo.

Muslim z Černé Hory není stejný jako muslim z Jemenu. Muslim z Indonésie není stejný jako muslim v Egyptě. V islámu paralelně funguje několik konceptů, které se historicky prolínají, konkurují si nebo proti sobě otevřeně bojují. Muslim, který jde bojovat za IS, není stejný jako muslim, který studuje na vysoké škole v Praze. Nebo stejný naopak být může. Musíme umět vidět celek a musíme umět vidět i jednotlivé detaily tohoto celku. A také musíme vidět, že tyto detaily ovlivňuje politika, ekonomika nebo přístup ke vzdělání v daném regionu

A teprve pak máme právo hodnotit. V islámu najdeme kladné věci a najdeme i věci silně negativní. Islám je jako les, kde vedle jedlých hub rostou i ty jedovaté. Kvůli tomu se ještě nemusíme bát celého lesa. Jen musíme odlišovat jedlé věci od těch jedovatých. Ve velkém lese (a islám je spíše obří prales) vedle sebe najdeme dobré věci i ty smrtící.

Odborníci nesmí mlčet a nesmí lidem tvrdit, že v lese rostou jen dobré houby. Povinností arabistů, religionistů, sociologů či politologů je upozorňovat na ty jedovaté houby. Pokud zamlčíme, že existují i jedovaté mochomůrky, koledujeme si o průšvih.

V současné době sluníčkem oslepení odborníci chtějí do lesa nahnat co nejvíc lidí, a tak cenzurují informace, že v lese číhá také nebezpečí. A že ho je. Pokud neříkáme o islámu celou pravdu, škodíme tím lidem, kteří islám neznají. Ale škodíme tím také muslimům. Obyčejní Češi se toho velkého lesa bojí, protože neumí rozlišovat jedlé houby od těch jedovatých. Odtud je jen krůček k tomu, že někoho napadne, zda by nebylo lepší les vykácet.

Pokud máme právo kritizovat nějaké aspekty současného katolictví, musí nám být do budoucna zachována možnost kritizovat i negativní aspekty islámu. Pokud mohu svobodně napsat, že katolická církev má obrovské problémy s pedofilním kněžstvem, pak musím mít právo napsat, že islám má problémy s tím, že ženu často vidí jen v pozici majetku

Pokud mám právo veřejně kritizovat katolický celibát, pak musím mít také právo veřejně kritizovat právo šaría. Pokud se mi nelíbí, že někteří biskupové zakazují kondomy, pak mám právo také říct, že se mi nelíbí, že radikální islám boří antické sochy

Bohužel, zmatená Evropa se dostala do pasti falešné tolerance a ještě falešnější vynucené solidarity. V té vynucené toleranci se skrývá nenávist a v té vynucené solidaritě se skrývá pohrdání.

Mluvme o islámu a hlavně si zachovejme možnost o islámu svobodně mluvit Bez strachu a bez cenzury upozorňujme na to, co se nám na islámu hrubě nelíbí, tak jako říkáme, co se nám nelíbí na křesťanství nebo církvi.

Pokud se některé evropské státy zblázní a přijmou zákony, které zakáží kritiku islámu, bude to obrovský problém. Ten velký les se totiž nestane bezpečnějším, jen bude mnohem jednodušší v něm bloudit.

Na prezidentské standartě máme nápis „Pravda zvítězí“. A také jsme byli všichni Charlie Hebdo a křičeli jsme, že svobodu slova si vzít nenecháme. Na tohle pamatujme. Že máme právo věřit tomu, že Pravda bude odhalena a zvítězí, a že máme právo věřit ve svobodu slova. Což nám ostatně (zatím) zaručuje i ústava, i když různí papeženci horší papeže už nyní tvrdí, že by bylo lepší na jedovaté mochomůrky neukazovat prstem.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní