Hru Pokémon Go hraje opravdu každý. Dokazuje to i malý chlapec Ralph, kterému byl diagnostikován autismus. Takoví lidé skoro nekomunikují, potřebují mít naučené stereotypy a svoje zvyky. Jakmile jim je někdo naruší, je zle.

Jenže jeho maminka Lenore Koppleman chtěla svému synovi pomoct, a tak to riskla. Stáhla mu hru Pokémon Go a sledovala, co se bude dít dál. Věřila, že tak svému synovi pomůže i přes to, že to pro něj bude něco nového. A asi mu bude trvat, než si zvykne.

K jejímu překvapení syna hra opravdu chytla. Díky ní se jeho chování úplně změnilo. Dělá to, co není pro autisty moc typické. Komunikuje o hře s kamarády, usmívá se a hra ho opravdu baví. Lenore je ráda, že existuje něco, co jejímu synovi pomohlo, a těší se s ním z každého nového dne. Jen aby mu to nadšení vydrželo co nejdéle.