Kdykoli se zamyslím nad příběhem střílejícího protekčního synáčka Elliota Rogera, který ve Státech odkrágloval šest lidí, protože mu žádná nedala, nedokážu přijít na nic, čemu bych nerozuměl, krom toho, že vzít někomu dítě, život, je ta nejhnusnější věc na světě.

Dle mého soudu fatálně neselhal chlapec, ale všichni okolo něj včetně těch, které mu nedaly. Nerozumím jim. Hošík má bávo za jedničku, brýle za šestku, létá první třídou a fakt není ošklivej. Ne, on je dokonce pohledný, udělal jsem si na to v redakci průzkum a dvě z mých pěti redaktorek by mu okamžitě daly a další dvě by to zvažovaly. Co si to dovolují? Mám desítky kamarádek, pražských pološtětek, které podobné typy vyloženě vyhledávají a za kabelku udělají všechno. Proč mu nedaly? Bylo to spiknutí?

A co policie, kterou okolí upozorňovalo na to, že video, které junior uveřejnil a ve kterém jasně deklaruje, že svou situaci přestává zvládat, má chuť zabíjet, není zdaleka prvním filmařským dílem, které syn svého režírujícího otce uveřejnil.

A pak jsou tu samozřejmě rodiče, kteří na mladýho kašlali. Mám taky slavného tatínka, který měl vždycky peníze, ale nic mi nedal zadarmo, v duchu židovských zvyků, když jsem něco jako teenager chtěl, dostal jsem polovinu a druhou jsem si musel vydělat. Od osmnácti se živím sám a o moje problémy se naši vždy aktivně zajímali.

Stejně tak jsem většinou od holky coby protekční syn dostal, a to i s jejím přihlédnutím k faktu, že jsem tlusté ošklivé samolibé něco, které navíc může jen jednou a ne třikrát, jak o sobě rád říká. A stejně mi dala, a považte, často opakovaně.

Škoda že je Elliot po smrti a už se nemůže zamyslet nad tím, že zamyslet by se měly nedavajky okolo něj a v návaznosti na ně i zbytek jeho okolí.