Barbora Špotáková zapomíná, že za hranicemi nikoho nezajímá.

Jo, já vím, zlatá Bára, nedotknutelná, macatá Madona s dítětem, která se po porodu dokázala vrátit a zlatit svou neuvěřitelnou kariéru dál.

Jenomže ženský oštěp zajímá tak šest států a Belgie mezi ně, hvězdná Báro, fakt nepatří.

Proto je k smíchu tvůj údiv, že na poslední Diamantové lize, konané tam, byl oštěp jen v předprogramu a tebe nepředstavili na obrazovce, kde místo toho pouštěli dětskou štafetu.

Poslechněte si tu hrůzu, co se nebohé české Báře stala, a kterou znechuceně cpala médiím na předvíkendové tiskovce: „To umístění ženského oštěpu do předprogramu bylo trošku nešťastné… Trochu trvalo, než se oštěp dostal do tempa, a mně osobně to vadilo hodně, nejsem ta, která by operovala svými tituly, ale ani nás nepředstavili. Aby diváci nevěděli, že někde na ploše závodí světová rekordmanka a dvojnásobná olympijská vítězka v té disciplíně, to je škoda i pro diváky. Místo toho tam představovali dětské štafety…“

Ó, jaká strašlivá věc. Co si to jen ti drzí a ignorantští Belgičané ke Špotákové dovolili. To snad nemohou myslet vážně?!

Barunko, prosím tě, prober se. Oštěp má v západní Evropě sportovní veřejnost na salámu, stejně jako macatou třicítku z východu. Tady jsi bohyně, tam nikdo, sorry. Až budeš jezdit cyklokros, budeš v Belgii někoho zajímat. Dále si uvědom, že Belgičané jsou národ pedofilů, a promiň, titul netitul, chápu, že chtějí na obrazovce dětskou štafetu lolitek než zpocenou Věstonickou venuši z Čech.

A ještě něco. I já bych na obrazovce radši viděl třináctiletou lolitku z Belgie než tvé funění, a to vím, že jsi dobrá.

A to nejsem pedofil…

I když po zhlédnutí těch dvanáctiletých dorostenek…