Nepatřím mezi bulvární hyeny, co se honí na dětech slavných, ostatně sám jsem jedno z nich. U Filipa Kratochvíla se musím držet dvojnásob, neb často ironizuji velmi inteligentní a sofistikované manipulativní mediálně psychologické techniky jeho matky, které lůza zobe z ruky a já mám potřebu na to neustále upozorňovat, protože mi to připadá zajímavé.

Ale matka je matka a dítě je dítě. Jenomže jak si od mladého držet odstup, když mně tak neskutečně leze na nervy? No, snažím se. Zatímco konkurence, která dělá z velkých akcí online reporty, pravidelně věnuje afektovanému mladíkovi tři až pět článků na téma „ty máš teda ránu“, já si rýpnu pokaždé taky, sice jen jednou, ale pořádně.

Stejně jako letos. Ne na eXtra.cz, ale na svém Facebooku, kde jsem opět naložil jemu i jeho stylistce Gábině Koutské, kterou mám v přátelích, neb máme asi sto společných reálných přátel. Namísto aby mě po právu poslala do hajzlu za dehonestování její práce, které nerozumím, s nadhledem mi odepsala a mě napadlo vzít na sebe vinu všech, kteří Filípkovi možná nerozumějí, a dát s ní řeč.

Trápí mě totiž jedno – vím, že to, co má Fíla na sobě, frčí v Londýně, a sám nosím okopané boty a sešmajdané džíny, přesto se mu směju, protože s tím svým lookem je snadný terč a hodně se to čte, tedy sdílím většinový názor svého čtenáře, kterému Filip připadá směšný, jen se ve foyer začne fotit v kreaci, která je prostě i na prestižní akci u nás velmi nestandardní.

Trochu mě urazilo, jak mě Gábina na FB setřela, a tak jsem si na ni pochystal pár otázek. Dobře mi tak!

Přinutil jsi mě zjistit, že Filipa na Slavíka oblékám už dlouhých 7 let. Pokaždé moc dobře víme, že si na nás bulvár smlsne. Proto to děláme,“ říká na mou otázku, jak dlouho vlastně na objednávku srdíčkové maminky s kalkulačkou v hlavě Filipa při podobných příležitostech obléká.

Čočku dostane mladej vždycky, letos z něj Blesk.cz a Aha! udělaly sňatkového podvodníka kvůli směšnému kníru, kterým nahradil tradičně vysmívanou „trvalou“. Ptát se na to, zda je to fér, Dušana Chrástka nebo jiného sebestředného skorostylisty-sociopata, začne slůvkem „já“.

Gábina ale hájí Filipa, ne sebe: „Kdo ho označil za sňatkového podvodníka? Aha!? Aha! Čtu i jiná média a ne všude se do Filipa tak opírají. Ale to je jedno. Je mu devatenáct, proč by neměl vnímat módní trendy a být konzervativní? To by měla být výsada těch, u kterých se konzervativní styl očekává, například u našeho prezidenta. V jeho případě bych ironii rozuměla. Ale nemůžete chtít od mladého kluka, který poslouchá rap, aby si vybral stylistku, která mu dá černej oblek, bílou košili a kravatu a rok poté ji vymění za motýlka. Je to sice krásná, nadčasová klasika, ale ne pro Filipa. Ne teď. On je solitér, rád provokuje a nechce splynout s davem. Což s sebou nese riziko, že bude kritizován a taky je. V Čechách si tu možnost pořádně si rýpnout nenechá nikdo ujít. A když už se ‚novináři‘ nevyřádí na stylingu, vždycky si najdou něco jiného,“ rýpne si do mě a já jí nerad dávám za pravdu, neb si musím přiznat, že mám třeba předsudky proti teenagerským „nosičům obřích sluchátek“, za která jsem mladému rebelovi naložil tuším ve Spyi celou jednu tiskovou stranu.

Vytáhnout z Gábiny, kolik Bílou stojí jednorázově styling juniora, se mi nepovede, a tak se nedostanu k vtipné narážce, že já bych takhle do Státní opery nešel, ani kdyby platila stylistka mně. Sympatickou blondýnu nenačapám ani na starou fintu při vedení rozhovoru – trik s podsunutím faktu, který nemusí být pravdivý (Všichni ho kritizují, jsou ty útoky spravedlivé?). Naopak, dozvím se přesně to, co jsem si myslel, že je tajemství lidí, jako jsem já, tedy těch, kteří média vytvářejí, ne je čtou: „To nejsou útoky, to jsou čtenářsky přitažlivé konstrukce a bulvární novináři to vědí. Když je nouze o krev, sperma a pot, je na řadě móda. A jestli je hodnocení Filipova stylu spravedlivé? Sám jsi to napsal – má styl. Mě baví, že se toho Filip nebojí a ustojí všechny články včetně FB statusů Pavla Novotného. Jemu je tak dobře a to je důležité. Je silnější, než se může zdát.“

Jako správný tonoucí se chytám tutového stébla, tasím trumf – nedorostlý knír, navíc tvarovaný břitvou, kterým si Filip dle mého soudu naběhl tak, že mu nebylo pomoci, ani kdyby ho hodnotili skalní členové maminkou posedlého fanklubu. Gábina se jen pousměje: „Nedorostlý knír je jen dalším důkazem, že Filip má prostě koule a že se toho nebojí. Svým třítýdenním knírem podporuje hnutí Movember, jež vyzývá muže k tomu, aby si po 30 dní v listopadu nechali narůst knír. Knírači tak navyšují důležité finanční prostředky a povědomí o rakovině prostaty, rakovině varlat a psychickém zdraví.“

V čirém zoufalství už tasím vyloženě podlý dotaz na to, proč mu Koutská nezalíčila to příšerné akné, sám si v televizi líčím každý beďar, vím, jak je to snadné. Dozvídám se, že v tom Gábina nejede, to má na starosti Lucčina make-up artistka a ne ona. Auuuu.

Poslední otázka a tedy závěr ale musí patřit mně. Já jsem tady šéfredaktor a smečař a v rozhovoru mám rád navrch nebo plichtu. Když prohrávám, nic se neděje, ale závěr je můj, protože konstatuji neoddiskutovatelný fakt. V případě Filipa ten, že je prostě kritizován opakovaně, a to více médii, a zdali to považuje coby stylistka za své částečné selhání. Gábina mi na to drze přikývne a poznamená: „Filip je i chválen, poněkolikáté. A ano, beru na sebe část viny…“

A pak dodá něco, co o sobě rád poznamenávám taky: „…a beru na sebe část viny proto, že mám taky koule, Pavle.“

Řekla to zbytečně. Bylo mi to v tu chvíli už jasné!

A aby nedošlo k mýlce. Za rok na něj klidně nastoupím zase, jestli bude podivný. Neublíží mu to. Má to totiž na salámu. Stejně jako Gábina Koutská, která módě rozumí a umí stejně jako já provokovat davy. Má totiž – stejně jako Filip Kratochvíl – koule.