Texaský reportér popsal svůj incident se dvěma černookými dětmi v roce 1998 takto: „Zastavil jsem na parkovišti, a když jsem znovu usedal do vozu, přišli ke mně dva teenageři a prosili, abych je svezl. Už jsem málem vyhověl, ale pak jsem jim pohlédl do očí a ztuhl hrůzou. Byly černé, černé jako uhel, bez duhovky, bez bělma. Padl na mě strach a panika. Odmítl jsem, skočil do auta a v hrůze ujížděl, jako by mi za patami hořelo,“ tvrdil Bethel.

Co se týče setkání z léta 2014, proběhlo prý v městečku Cannock Chase v hrabství Staffordshire ve střední Anglii. Se svědectvím čtenářky, která nechtěla prozradit své pravé jméno, ale novináři ho znali, přišel list The Mirror a čtenářce dal pseudonym Kelly. „Byly jsme se s dcerou projít, když jsme zaslechly, jak křičí dítě. Zdálo se to hodně blízko, tak jsme šly za zvukem. Chvíli jsme marně někoho hledaly. Pak jsme se otočily a najednou tam stála holčička. Bylo jí sotva deset a dlaně držela na očích. Když jí ruce klesly a otevřela oči, měla úplně černé oči bez duhovky, bez bělma. Popadla jsem dceru za ruku a strhla stranou. Když jsem se znovu na to místo podívala, dítě bylo pryč,“ vypráví Kelly o svém setkání.

Odkud jsou, co chtějí, kde se berou? Mnoho a mnoho otázek vyvolávají černooké děti. Ale moc toho o nich známo není. Většinou jsou ve dvojicích a dost často žebrají, ať už o peníze, jídlo, svezení autem nebo vpuštění do domu. Společným zážitkem pro všechny, kteří se s černookými dětmi setkali, bylo to, že lidé vždy cítili strach, když s nimi tyto děti mluvily.

Přímá odpověď na otázku, co jsou tyto děti zač, ani po roce a půl, kdy lidé znovu začali hlásit shledání s těmito bytostmi, není.

Podle vědkyně a záhadoložky Sharon A. Hill jde však o něco jiného. Jsou prý jen výplodem lidské fantazie. „Nejedná se o nadpřirozené bytosti, ani vám nehrozí, že se s nimi někdy setkáte. Děti s černýma očima jsou pouze fantazie některých lidí. Přesto se stále budou objevovat nové a nové zprávy o setkání s nimi.“