První blahopřání přišlo už během noci od paní Ivany Gottové, která si nenechala ujít příležitost pogratulovat šéfredaktorovi po půlnoci telefonicky jako první: „Jste jediný bulvár, který o mně píše prakticky obden, který mi věnuje zaslouženou pozornost, je mi ctí, že budu od dubna s pravidelnou rubrikou o těžkém životě seniorů jeho součástí,“ prozradila Ivana velké tajemství a bývala by nám ještě předala Karla, kdyby neměl ještě práci s obvoláváním produkcí tří připravovaných muzikálů: Přízrak z Opavy, Monika Kramná – opravdový příběh semetriky a Stáří v hajzlu, z nichž v prvních dvou má Ivana hrát jednu z hlavních rolí a ve třetím ji má jistou, neb je inspirován Karlovým životem.

Mistr alespoň na dálku vzkázal, že nám drží všechny palce, které mu zbyly po tom, co tuhle nevhodně tleskal na Slavících, a nechal přes nás pozdravovat Josefa Rychtáře, o smrti jehož ženy jako první informoval v dubnu právě náš Gott, našel v Josefu Rychtářovi to podstatné – naději, že až kalich přeteče, přijede odněkud nějaký kretén s paletou na valníku a odveze mu manželku neznámo kam, kde fakt ani nemá cenu ji hledat.

Děkujeme rovněž za dárkový koš od Ondřeje Vetchého, který jako velký fanoušek novácké Ulice nevynechá jediný pátek s pravidelným okénkem našeho redakčního znalce této show, ve které si Ondřej díky známosti s Pavlem Novotným možná jednou zahraje.

„Sice mažete loga a já pak nemám pro klienty odpovídající počet článků, ale strašně vám fandím, hlavně vašemu šéfovi, bez kterého by bulvár nebyl bulvárem a já bych nebyla moderátorka živého vysílání, což je hlavně Pavlova zásluha, stejně jako je zásluha Ládi Hrušky, že budu brzy na Nově i vařit!“

„Jenom díky vám jsem přestala tajit, že už jsem začala sexuálně žít, jenom díky vám jsem odhalila, že můj trenér po našich partnerských hádkách neodchází za jinou, ale tak jako já v sezoně se polaská s bednou, děkuju,“ zatlačila slzu zlatá Martina, ale to už z Kanady volalo exslzavé údolí Šárka Pančochová, která díky našemu šéfovi rok nefňukala, a to dokonce ani tehdy, když jejímu trenérovi Černíkovi ublížil rozhodčí na volejbalovém turnaji pro duševně nemocné.

„Jako jediní píšete pravdu tam, kde mají ostatní buď sevřenou prdel, nebo uvěří lžím, které šíří zkorumpovaná média, děkuji vám, že jste mi pomohli ujasnit si, co chci v životě dělat, tančit!“ poslala přímo ze Sodomy, kde je na dovolené, formou telegramu Kateřina Zemanová, zatímco její otec v těch chvílích psal eXtra osobní přání, a to tak, jak dělá jen tehdy, když si protistrany váží, tedy rusky!

U nás v redakci po parníku neštěkne a to je tak vše, pro co zemřely ty děti. Taky pěkné…