Německo pozvalo do Evropy celou zbídačenou Sýrii. Když pak uprchlíci vyslyšeli pozvání, tak jim Angela Merkel zabouchla před nosem dveře a zodpovědnost za běžence hodila na všechny evropské země.

Česku se takové jednání nelíbí. A není samo. Proti povinným kvótám jsou i Slováci, Rumuni nebo Maďaři. Do skupiny zemí, které kvóty nechtějí, patřilo i Polsko. To se ale podle předpokladů zaleklo vzpírat se bruselskému diktátu. Pokud je vrcholným členem evropské mašinérie Polák Donald Tusk, tak se dalo čekat, že Poláci se na poslední chvíli leknou a kvóty odkývají.

Západní Evropa dala Česku jasně najevo, že máme právo souhlasit. Když s něčím nesouhlasíme, je nám to vnuceno bez možnosti se odvolat. To není demokracie, to je prvek, který známe z diktatur.

Česká vláda deklarovala, že uprchlíky přijme na základě dobrovolného aktu. Místo toho nám jsou nařízeny kvóty. Toto nařízení je v jasném rozporu s demokratickými principy a potírá všechno, na čem kdy EU stála. Prvky a způsoby jednání, které momentálně vychází z Bruselu, lze nazvat fašizací veřejného prostoru. Je jeden správný názor, ten západní, ten náš. Pokud nesouhlasíš, budeš přinucen. Nebo vyloučen.

Ano, vyloučen. A dostáváme se ke Slovensku. Také Slováci nechápou, kam současná Evropa kráčí. A ústy svého premiéra Roberta Fica se nechali slyšet, že Slovensko kvóty nepřijme, že se bude soudit. Fico se nechal slyšet, že raději uvrhne Slovensko do evropské izolace, než aby si nechal z Bruselu diktovat nesmysly.

Maličké Slovensko tak může být prvním státem, který se postaví na zadní, a může odstartovat proces, který povede ke konci „velkého evropského mejdanu“.

Otázkou je, zda nebude Fico vystřídán někým, kdo je více multi-kulti. Někdo, kdo bude Bruselu kývat, a někdo, kdo nebude zlobit. Protože Brusel dal jasně najevo, že zlobivé státy budou za své zlobení trestány. Tak jako malé děti, když nechtějí jíst zeleninu. Zelenina je totiž moc zdravá. Jsou ale tak moc zdravé kvóty na uprchlíky?