A pár hlášek pro zažehnání nostalgie:

Vincent: Víš, co dávaj v Holandsku na hranolky místo kečupu?

Jules: Co?

Vincent: Majonézu.

Jules: Ne!

Vincent: Na vlastní oči jsem viděl, jak to v tý sračce topěj.

Kapitán Koons: Pět dlouhých let měl hodinky v konečníku. Než zemřel na úplavici, dal mi je. Já jsem ten kovový předmět nosil v konečníku dva roky. A po sedmi letech mě poslali domů, k rodině. A teď, hochu, jsou hodinky tvoje.

Jimmie: Chci se tě na něco zeptat. Když jsi ke mně vjížděl, všiml sis před barákem cedule s nápisem „Sklad mrtvejch negrů“?

Jules: Ne, nevšiml.

Jimmie: A víš, proč sis nevšiml?

Jules: Proč?

Jimmie: Protože tam žádná není! Protože se neživím skladováním mrtvejch negrů, tak proto!

Butch: Jseš v pořádku?

Marsellus: Ne, nejsem, jsem totiž pěkně rozmrdanej.

B: Co dál?

M: Co dál? Já ti řeknu, co dál. Zavolám pár zfetovanejch negrů s kleštěma a letlampou pro pana domácího. Aby si tady hoši trochu zablbli. Slyšíš mě, co říkám, ty vidláku? Ještě jsem s tebou, hochu, neskončil, tvá prdel pozná středověk.