Kytarista kapely The Fellas, Honza Anděl se sice v dubnu nenarodil, přesto oslaví tenhle týden narozeniny. Přesně před rokem totiž zažil něco, co by se dalo považovat za jakési druhé narození. Přežil stav, který byl hodně blízko smrti. A to jen díky vlastní vůli.

„Bylo to jako domeček z karet. Začalo to tím, že jsme hodně cestovali. Během posledních pěti let jsme jezdili 100 koncertů ročně u nás i v zahraničí a neměli jsme čas skoro na nic jiného. Poslední rok navíc patřily drogy a alkohol k naší povinné výbavě a výplni času… 3. dubna 2013 jsem se téměř rozešel s přítelkyní,“ popisuje muzikant zásadní zlom ve svém životě. „V ten večer mi to ještě úplně nedocvaklo, ale druhý den se všechno navždy změnilo. Byl jsem tak moc sjetý, že jsem v polovině koncertu utekl z pódia a kousek od pražského Rock Café jsem se zhroutil. Bojoval jsem s infarktem. Pamatuju si, že jsem to v jednu chvíli vzdal,“ rekapituluje děsivé okamžiky ze svého života a dodává: „Pak jsem se ale strašně lekl smrti a slyšel jsem uvnitř sám sebe: ‚Ne, ne, ne, já tady chci ještě být,‘ a začal jsem znovu bojovat. Těch pár vteřin ve tmě mi změnilo život.“

I když zní tahle historka jako okázalé melodrama z rock'n'rollového filmu, dotýká se až příliš reality. Honza si prožil vlastní klinickou smrt a začal se na život dívat trochu jinýma očima.

„Jakmile jsem se vzpamatoval, začal jsem hodnotit věci ve svém životě, hodně jsem četl. Myslím, že knihy, jako jsou „A přesto říct životu ano“ od Viktora Emanuela Frankla nebo „Pohled do slunce“ od Irvina D. Yaloma by si povinně měli přečíst všichni,“ uzavírá kytarista, který o své životní transformaci skládá písně, což pro něj byla a je zcela zásadní forma terapie. Dvanáct z nich bude použito pro jejich aktuální desku.

To jsme opravdu zvědaví, jestli je tenhle příběh jen pokus o kvalitní PR, nebo nás chlapci rozsekají svou nově nabytou životní moudrostí…