Pokud vás zajímá, o co tu jde, tak se podívejte na všechny díly deníku. Najdete je TADY.

Den šestý jsem si zahulil. Já vím, smějete se mi. Ale mně je to jedno. Každý má nějakou závislost a ta moje je tráva. Jaké máte vy? Sáhněte si do svědomí.

Taky jste mi o hlavu omlátili, že jsem si celý tenhle deník vymyslel. Že přece na trávě neexistuje fyzická závislost, takže co tu jako plácám o bolesti.

Jenže mně není blbě z toho, že nehulím, je mi blbě z toho, že nespím. Mám v sobě moc energie a nedokážu usnout. Z toho je mi pak zle. Bolí mě oči, bolí mě svaly, klepou se mi ruce a klepou se mi nohy. Ale nespím. Tělo je unavené, mozek ale spát bez THC neumí.

Přišel jsem domů a chtěl jediné – usnout. Už jsem nemohl být déle vzhůru. A tak si umotal jointa.

Lehl jsem si do postele, dal si pod hlavu polštář, na břicho položil popelník a zapálil to.

Co se dělo pak? To vám napsat nemohu. To by mohl někdo hodnotit jako propagaci marihuany.

Ale spal jsem pak jako miminko 12 hodin v kuse.

Ptáte se, zda budu dále hulit jako protržený? Nebo zda se budu mírnit? Já si myslím, že vám do toho nic není. Deník končí. Prohrál jsem, ale dobře jsem se vyspal. Nebylo nic, co bych si během toho týdne přál více.