Pokud vás zajímá, jak to celé začalo, tak se mrkněte TADY.

Pokud vám ušel druhý den bez hulení, můžete si počíst ZDE.

A třetí díl téhle šílenosti najdete ZDE.

No ale nyní je tu den 4. a začal docela hezky. Vzbudil jsem se vedle své drahé ženy a cítil její vůni. Tak krásně voněla! A tím nemyslím horký klín, tím myslím to, co Al Pacino nazývá Vůně ženy. Že by se mi vracel čich?

Celej den byl v pohodě a večer jsem vyrazil za kámošema do baru. Jointy kolovaly a já chodil ven a účastnil se toho zeleného rituálu. Jen tam stál a kecal s klukama a holkama. Pohoda. Jen jsem měl děsnou chuť moralizovat. Začít jim říkat, zda jedno brko nestačí. Nebo tedy dvě. Proč kurva do sebe perete už 10. brko během dvou hodin. Hlavou mi jelo, že chci spasit celý svět. Hahaha. Nejsem ale naštěstí pokrytecké pako a vím, že se k tomuhle stylu vrátím za pár dnů i já. Tak jsem držel hubu a jen se díval, jak se jim kalí oči. Angoráci. Haha.

Super večírek, jeden z těch nej. Na brko jsem vlastně neměl chuť, jen si užíval to, že jsou všeci hrozně v pohodě. Tenhle den byl fajnovej a večer byl móóóóc super. Bez brka.

P. S.: Nemyslete si, že nečtu vaše komentáře. Hrozně mě bavíte. Baví mě to psát pro vás. I kdyby vás to četlo třeba jen 100 lidí, tak mě to baví. A musím se smát. Prej že tenhle frajer viděl trávu maximálně na louce. Hehe. To jsem málem spadl ze židle. Nebo že jsou to kecy a číst to nebudete. Tak to nečtěte. Píšu to hlavně pro sebe, když myslím na psaní, nemyslím na brko. Když mám chuť jít to umotat, tak si pak říkám, co řeknu ráno vám? Že už jsem to vzdal. Držíte mě bez brček a ani o tom nevíte.

Taky se hodně ptáte, co jsem zač. Zda jsem imaginární bytost, kterou stvořila redakce eXtra.cz. Něco jsem už naznačil v prvním díle. Hodně se ptáte, co jsem zkusil za drogy, v čem jsem lítal.

Tak vám to dneska povím. Nevím, jak přesně působí kokain, neměl jsem ho. Ani pervitin. Ani extáze. Ani žádný jiný speedy. Bojím se toho jak čert kříže. Vím, že by mi to moc chutnalo. Že bych chtěl zase a více. Znám se, a proto se tak bojím. Jsem slabej, padám do všeho, co jsem kdy zkusil. I u rulety jsem si hodně proseděl. Jenže… Jenže moje první holka se léčila z heráku. Noční můry. Trainspoting hadr. Byl jsem tehdy ještě dítě a díval se na to hodně zblízka. To je ten blok, co mě drží dál od toho, co se šňupe a píchá. Nic více v tom nehledejte.

A co jsem zkusil kromě konopí? Měl jsem asi 10× v životě magické houby. A měl jsem asi 5× v životě LSD. A co mi tyhle halucinogeny řekly? Abych se držel dál od chemie. A taky, že jednou umřu a bude to fajn, pak splynu s vesmírem jako Tomáš Klus, který to stíhá už za života svého. Jestli si někdy ještě dám houbičky nebo papíra? Jo, s lidma, který za to budou stát, tak jo.

A zítra nás čeká den 5. a já vám řeknu jednu věc. Bude to hustý. Bude to drsný. A bude to zajímavý. A vy, co vás tohle čtení prudí nebo unavuje, tak v klidu. Fakt je mi to fuk.