Ženské nejsou auta. Nejde jim stočit tachometr a nestačí do nich jednou za čas natankovat. O ojetiny na podpatcích zkrátka není zájem a bohatá sexuální minulost bez řádného servisu dokáže průměrnou šmudlu vyřadit ze hry.

Zatímco dříve byly v módě rajdy a holky do větru, dnes jsou v kurzu poslušné a neposkvrněné princezny. Možná se do společnosti vrací morálka, ale spíš bych tento trend přišila tomu, že muži jsou vyzývavého chování přesyceni. Není se čemu divit. Každá druhá vystavuje cecky na Instagramu, každá třetí skáče chlapům do postele po skleničce ryzlinku a každá čtvrtá by nejraději hrála v péčku jak Lady Dee. Roztahovačky jsou všude kolem a běžné samce to přestává bavit. Nemají důvod snažit se. Postelové úlovky pro ně přestávají mít hodnotu.

Jenže já mám fištrón a došlo mi, že pokud má moje zlatokopecká kariéra přežít, musím se opět stát pannou. Absolutně slušnou a bez jakýchkoli sexuálních zkušeností. Ano, nešálí vás zrak. Prostě si nechám v pipině rekonstruovat panenskou blánu.

Poslední měsíc jsem si zkoušela vrátit neposkvrněnost přírodní cestou. Zařadila jsem do stravy kurkumovník, angrešt, aloe vera a dokonce si potírala rozkrok práškem z ploštičníku hroznatého. Zázrak se nekonal a já budu muset pod kudlu.

Za nějakých 45 minut v celkové anestézii a 20 litrů budu mít vchůdek do jeskyňky jak ve čtrnácti. Měla by to být brnkačka a už se opravdu těším. Dokonce už i u nás v České republice se jedná o docela běžný zákrok. Paničky si ho nechávají dělat na začátku nového vztahu s partnerem, na kterém jim záleží. Nebo si blánu nechají vrátit, když jejich první nestál za nic.

Předpokládám, že s proměnou v pannu se o mě strhne bitva mezi movitými Araby žijícími v Praze. Ti si žádají právo první noci a já jim ho budu moci dát. Koupit si zpět panenství bych doporučila každé holce, která si chce nějakého chlapa omotat kolem prstu. Fráze „Jsem ještě panna“ působí na mužské libido jak červený hadr na býka. Pocit, že jsou první, je pro muže extrémně návykový. Je to jako vyhrát zlatou medaili v sexu.

Ještě by mě docela zajímalo, kolikrát mohu rekonstrukci panenské blány vlastně podstoupit. Předpokládám, že moje druhé životní odšpuntování bude pořádně vášnivé. Mám tedy oprávněný strach z toho, v jakém stavu moje blána po „prvním“ sexu zůstane. Kdyby se hodně zničila a roztrhala na cimprcampr, asi mi nepomůže už ani ten nejšikovnější chirurg. A vysvětlovat partnerovi, že na to musí jít opatrně, se mi zase úplně nechce. Vždyť bych se tak připravila o veškerou srandu.

To však nic nemění na tom, že do rekonstrukce panenské blány 100% jdu. Chci být opět čistá jako lilie. Ve společnosti řádně opotřebovaných kačen budu jednoznačně za hvězdu. Pochybuji, že by se našel někdo, kdo by si chtěl nechat ujít sex s vášnivou pannou.