Nejdřív je nutné sdělit, že Instagram původně fungoval pouze na platformě iOS, tedy toliko na přístrojích od Applu, kde si během relativně krátkého časového úseku vydobyl masivní popularitu. O dva roky později byl uveden i na platformu Android, což bylo od tvůrců moc milé gesto, protože konečně ho ti „idioti s předraženým křápem“ věnovali těm „sockám se zasekaným Androidem“.

Zajímavý je také fakt, že zhruba týden po tom, co se aplikace rozjela i na Android systémech, celý Instagram za jednu miliardu dolarů odkoupil Mark Zuckerberg. Ano, ten bájný slovutný Mark, co vlastní Facebook, protože jak je známo, tak jedna miliarda je pro něj zhruba to stejné co pro nás měsíční poplatek za prémium účet na redtubku, prostě žádná velká katastrofa, ale hlavně se to nesmí dozvědět manželka, a taky Mark nemá rád konkurenci, takže rád promptně skoupí všechno, co vypadá podezřele, i kdyby to měla být stránka Facecock – databáze genitálií, co vypadají jak obličeje slavných.

Instagram je v podstatě jen primitivní aplikací na sdílení fotografií, ovšem díky masivnímu přílivu aktivních uživatelů se z ní stal dýchající organismus, na který je každý den nahráno přes sedmdesát milionů fotografií, což je stejný počet snímků, který na Facebooku v albu „s micinkou na kafíčku“ má každá průměrně zdegenerovaná patnáctka.

Na Instagramu můžeme najít nejen uživatele, kteří vás svými fotografiemi s krásným západem slunce nebo paličkou trávy doslova pohladí po duši, ale samozřejmě také spoustu marných entit, jejichž zbytečné zaplevelování databáze fotkami svých genitálních oparů je naprosto ukradené i svazu amatérských urologů, kteří jinak s radostí prohrábnou kdekterý herpes. Takže pokud máte i vy Instagram a máte jen dva odběratele, z nichž jeden jste vy sám na fejkovým profilu a ten druhý vaše máti, které jste profil založili na tajňačku taky vy, asi byste se měli na Instagram vysrat a jít dělat něco užitečnějšího, třeba se nechat zaměstnat jako regál na tvarůžky.

Hlavním poznávacím znamením této aplikace je několik desítek rozličných filtrů, které jsou dostupné bezprostředně po vytvoření snímku a kterými můžete fotku prohnat v případě, že by se vám náhodou ten jebák na nose zdál příliš nápadný. Nelze však opominout, že díky spoustě filtrů uděláte fotografii daleko živější a pestřejší. A pak už ji jen nahodíte na síť a můžete se ukájet nad srdíčky (něco jako tlačítko „To se mi líbí“ na Facebooku) od svých přátel, ale také úplně neznámých lidí. Protože se Instagram nesnaží ostatním sociálním sítím konkurovat, můžete fotografie pohodlně sdílet dál třeba právě na onen FB, ale také na Twitter, Flickr, Tumblr a jiné.

A to bude zatím asi veškerý jeho smysl. Rakovinu zatím léčit neumí, ale třeba se s novým filtrem dočkáme.