Tak tohle je opravdu nechutné! Pokud jde o to, jak ubližovat jiným, dokáže být člověk skutečně velmi vynalézavý tvor. Úplně se stačí podívat na to, jaké mučicí nástroje a techniky používali naši předkové v období temného středověku…

Tak například Jidášova kolébka – jakási pyramida, na jejíž vrcholek byla nebohá oběť posazena. Trojúhelníkový konec Jidášovy kolébky byl mučenému zaveden do konečníku či do vaginy a nešťastník měl navíc obě nohy svázané k sobě takovým způsobem, aby každý sebemenší pohyb vedl k ještě většímu utrpení.

Velmi oblíbeným způsobem mučení bylo rovněž stahování kůže zaživa. Tato metoda se používala už před několika tisíci lety na Středním východě, v Africe a dokonce i v Americe. Obvykle se začínalo u obličeje a od něj pomalu postupovalo dolů. Ve většině případů oběť zemřela ještě předtím, než se její mučitel dostal k pasu. Někteří nebožáci byli nejprve ponořeni do vroucí vody a teprve potom staženi z kůže.

Samostatnou zmínku si jistě zaslouží i nabodávání na zaostřený (ale i otupený) dřevěný kůl. V této praktice našel zvrácenou zálibu zejména Vlad III. Dracula, zvaný též „Napichovač“. Nejčastěji se nabodávalo přes rozkrok, přičemž ve vzácných případech projel kůl konečníkem až do úst. Častěji však vyšel ven břichem či podpažím.

Nechvalně proslulá španělská inkvizice oproti tomu preferovala takzvanou Vidlici na kacíře. Tento sofistikovaný mučicí nástroj sestával ze dvou ostrých vidlic, umístěných naproti sobě. Jedna pronikala do těla těsně pod bradou, druhá v horní části hrudníku. V důsledku toho se oběť nemohla ani pohybovat, ani mluvit, což jí mimo jiné zabránilo odvolat přiznání vynucené předchozím týráním.