Německá kancléřka Angela Merkel už tuší, že udělala chybu, ale nepřizná ji. Politika otevřených dveří pro každého, kdo si někde sežene syrský pas, selhala.

Německo zažilo útoky od těch, kteří přišli na pozvání. Nůž do politických plánů Angely Merkel vrazili někteří uprchlíci ze Sýrie. A německá veřejnost si toho dokázala všimnout, i když některá média se snažila Němcům tvrdit, že jde jen o útoky několika málo pomatenců a že na podobné masakry si musí Evropa zvyknout, stejně jako jsme si zvykli na každodenní autonehody.

Jenže Němci si na teror ve své zemi zvykat nechtějí. Němci se bojí neznámého a také se bojí toho, že Angela Merkel nemá žádný plán. Němci ví, že to Angela zvládne (říkala to přeci), ale neví, jak to chce udělat. A tahle nejistota je děsí.

„Angela Merkel opakuje větu, která se stala základním kamenem jejích projevů: Zvládneme to. Odpovědnost za to přenáší na celou zemi. Země podle kancléřky prochází zkouškou. Zvládneme to – dobře, ale jak? A s ní, nebo bez ní?“ Takhle provokativně se ve svém sloupku ptá šéfredaktor berlínského deníku Tagesspiegel Stephan-Andreas Casdorff.

„Angela Merkel své chyby přiznat nechce, alespoň se z nich však poučila. Hranice otevřené pro všechny už mít nebudeme. Naštěstí,“ poznamenává prestižní Die Welt.

Německá kancléřka tak před očima vidí zásadní obrat. Ztrácí podporu. Slova, že udělala chybu nebo že by to šlo i bez ní, jsou pro ni zcela nová. Na tak ostrou kritiku nebyla zvyklá, nebo ji bagatelizovala.

Krev v ulicích Mnichova a dalších měst ale už bagatelizovat nejde.

Angela Merkel je původní profesí fyzikální chemik. Je zvyklá pracovat s výbušnou směsí v uzavřených prostorách. Vždy postupovala rozvážně, věděla, kolik gramů chemikálie dala do zkumavky, a své kroky analyzovala.

Nyní Angela opět pracuje s výbušným materiálem, ale v otevřeném prostoru. Navíc netuší, kolik gramů směsi má vlastně doma a jestli už se to za jejími zády zase nezačalo náhodou někde vařit.

Do jejího životního pokusu navíc fouká ze všech stran. Na jedné straně jí nedělají radost uprchlíci, protože s nimi jsou problémy a integrace neprobíhá dostatečně rychle. Na straně druhé se rozhořel i doutnák německé veřejnosti, která ztrácí trpělivost.

Tohle nejsou dobře rozdané karty. To je ohýnek, který by ji mohl zle popálit.

Bude zajímavé sledovat, zda Angela Merkel o pomoc znovu požádá tureckého prezidenta Erdogana. Tento pán ale jako příkladný hasič evropských problémů moc nevypadá.