Jak je to vlastně s matkou paterčat Alexandrou Kiňovou (23) a její bohatou pomocí od státu? Zdá se, že Češi srovnávají jablka s hruškami a na mladou romskou rodinu Kiňových svolávají hromy blesky jenom proto, že se matce povedl unikát, díky kterému dostane od státu velkou pomoc. Zatímco rodina, která naposledy měla v Česku velký počet dětí najednou, tedy rodina Janušova se čtyřčaty, trpí podle lidí v chudobě.

Ale jak je to doopravdy?

Čtyřčata narozená v roce 2003 měla od státu stejný nárok na jednorázovou finanční částku, státní dávky a příplatky na děti. Rodina bydlela ve velkém domě a i oni měli nárok na chůvu. Zda také od někoho dostali zdarma kočárky jako projev dobré vůle, to nevíme. Ale kočárky jsou to poslední, o co tu jde.

Jenomže rodina Janušova se dobrovolně sama rozhodla pro určité kroky. Dům prodali a z vlastní vůle se přestěhovali do bytu 1+1. Podporu samozřejmě dostali, ta patří všem ze zákona. Ovšem je potřeba si ji taky vyběhat a vědět, kam se má kdo obrátit, aby mu bylo vyplaceno vše, co má dostat. Janušovi dostali i státem placenou chůvu, ale dobrovolně ji odmítli. Na její místo nastoupil otec dětí, kterému pak byla vypočítávána státní podpora právě z tohoto platu. Janušovi tvrdí, že chůva pro ně byla nevhodná, ale v čem, to přesně neuvádějí. V pět let starém článku serveru Ahaonline.cz Denisa Janušová ohledně vypočítané podpory manžela, která tehdy dělala 2 700 korun, doslova uvádí, že: „Měli jsme prý předpokládat, že (manžel) může o práci přijít a šetřit si dopředu.“ Ano, po revoluci je to prostě v kapitalistické společnosti tak, že každý může ztratit práci kdykoliv a je pouze jen na jednotlivém občanovi, zda bude myslet na svou finanční budoucnost. Spoléhat se na jen na stát nelze. Z prodeje nemovitosti měli navíc Janušovi utržené peníze, jejichž část použili na koupi malého bytu a zbytek na režii domácnosti.

Je třeba také zohlednit finanční příspěvky a dávky vyplácené před devíti lety a dnes. I když se to může zdát jako velmi nedávná minulost, i zde hraje roli inflace a měnící se nařízení zákonů. Zatímco Janušovi byli zajištěni vlastním domem, matka Kiňová a její rodina dostali od obce Milovice obecní byt 3+1. Ale že ho dostali, neznamená, že je jejich. Budou v něm muset platit řádný nájem, a pokud tak neučiní, z bytu je vystěhují. Peněžitá dávka 220 tisíc se bude matce Kiňové vyplácet v rozmezí dvou až čtyř let a slouží na potřeby pro děti, není to tedy žádné „dobrovolnické“ zalepení finanční díry, ale vyměřená pomoc zohledňující určité faktory.