Venku je patnáct stupňů, vzduch vlhne deštěm a rozkvetlými květy, lidé po ulici chodí v tričku a sukni, nikde ani stopa po sněhu či vánoční náladě, a přesto nám dnes večer, na Velikonoční pondělí, kdy se slaví svátky jara (ne, my zmrtvýchvstání Ježíše neslavíme) Česká televize servíruje film ze všech „nejvánočnější“.

Je to jako dívat se na Sám doma během srpnové dovolené.

Tři oříšky pro Popelku totiž prošly digitální restaurací a na ČT jsou tak nadržení, že s tím nemohli a nechtěli čekat ještě tři čtvrtě roku.

1. Tohle je na dlouho poslední možnost, jak vidět zrestaurovaný zostřený film bez obrazových vad. Na Vánoce totiž Popelka pojede zase na Nově a zase rozšmudlaná a v divných barvách. Jelikož tam na tu novou nemají práva.

2. Na Štědrý den už bývá v čase Popelky po večeři, ubydou vám tedy starosti, kam zahodíte tu sošku slona od babičky a jestli jste se tvářili dostatečně nadšeně.

3. Nebudete už muset malým dětem vysvětlovat, kdo je mladý myslivec v kamizole a kdo je princ. Konečně je díky novému obrazu od sebe poznáte.

4. Odpadnou dětsky nezákeřné otázky, jako třeba proč je sníh růžový a proč je tvář Libuše Šafránkové zelená.

5. Když se dneska opijete a padnete za vlast už v sedm, bude vám úplně fuk, že Tři oříšky pro Popelku dnes neuvidíte. Jenže kdyby se to stalo na Štědrý den, budete se před rodinou stydět.