Již od začátku kariéry válel a na titul dosáhl ve třech klubech. Zlom však přišel v roce 2011. Zrovna dosáhl na zlatý titul s milovanou Plzní, když si pro něj přišli dopingoví komisaři. Plzeň právě vyhrála proti Borisovu a hráči se radovali společně s fanoušky. „Ještě zamávám fanouškům a jdu,“ byla Bystroňova slova před tím, než byl usvědčen z dopingu. Aniž by cokoliv tušil, odehrál ještě pár důležitých zápasů a v únoru mu disciplinární komise udělila dvouletý zákaz.

V jeho krvi byl nalezen metamfetamin. Ten obsahují drogy jako pervitin nebo extáze. To jej zlomilo. Uzavřel se do sebe a nějakou dobu nekomunikoval. Pobýval v Ostravě, kde si udělal trenérskou licenci a trénoval s ostravskou mládeží. Od konce listopadu 2013 začal opět trénovat s Plzní, i když až do ledna 2014 nastoupit ještě nesměl. „Plzeň je mým druhým domovem, ale je mi jasné, že návrat bude velmi těžký. Teprve první dny s týmem ukážou, jak na tom doopravdy jsem,“ řekl tehdy.

Jenže k nástupu nedošlo, přetrhl si vaz v koleni a jeho sen o slavném návratu do Plzně se rozplynul. V září 2014 nastoupil v druholigové Olomouci. „Měl jsem dva a půl roku na přemýšlení, abych se dal do kupy. A člověku dojdou jiné věci. Těžko se dere nahoru, těžko se tam drží a lehce se padá. Já jsem na hubu spadl.“

Návrat však kvůli zraněnému kolenu nebyl jednoduchý. Nakonec přeci jen hrál a na jaře 2015 pomohl Olomouci zpátky na vrchol. Ligu si už ale nezahrál, po postupu ukončil kariéru a uchýlil se do nižší švýcarské ligy.

Podle všeho měl Bystroň i finanční potíže. Právě ty mohly být poslední kapkou. Po smutném pádu z vrcholu na dno už další potíže asi neunesl a rozhodl se svůj život předčasně ukončit.