První soutěžící, Lenka, je studentka vysoké školy a ta nás zavede do svého střídmě vybaveného kvartýru o rozloze metr krát metr. Marcel uvidí na nástěnce obrázek krávy (skutečné krávy, nikoliv Lenky) a ukrutně vtipně zahlásí, že Lenka nejspíš studuje řezničinu, což duchem nepřítomný Fanda, intenzivně se soustřediv na hostitelčiny pohozené bombarďáky, okomentuje hurónským smíchem zkušeného pedofila. Lenka však mezitím řeší naprosto jiný problém; je neschopná, takže spálila cuketu.

A tak sledujeme složitý systém interních telefonátů mezi všemi obyvateli Prahy, kteří soutěží o to, kdo donese naší neumětelce novou cuketu. Soutěž nakonec vyhraje nějaký nebohý mimoň, který měl zrovna ho*no co na práci, takže zeleninu neprodleně doručí. Naprosto nevyvedenou večeři ostatní soutěžící samozřejmě fundovaně zkritizují, avšak největší perlička nastane při dezertu, který by se díky své konzistenci dal místo jídla využít spíš jako bourací kladivo. A ještě nesmím opomenout také príma zábavičku s vymýšlením slov a předáváním bomby, která byla zábavná asi podobně jako sledování tříhodinového dokumentu o perspektivách hřebíku. Neschopná Lenka si za svůj večer vydobyla 23 bodů.

Úterku dominovala mladá samice Nikča, která si hnedle z nástřelu získala nejen všechny mé sympatie, neboť se jako jediná velkohubě neangažovala v nekonečných monolozích o své blahosklonné dokonalosti a sem tam si dokázala připustit, že něco posrala, ačkoliv toho nebylo moc. A to se samozřejmě nelíbilo studentce Lence, která v pondělí posrala, co se dalo. A tak zahájí zákeřnou taktiku na oko zachovávající dekórum a každou pomluvu směrem k Nikči začne slovy „Bylo to dobrý, ale…“. Proto jsme během celého pořadu svědky soukromých proslovů typu „Bylo to dobrý, ale fakt se to nedalo žrát!“ nebo „Bylo to dobrý, ale ty oční stíny jí vůbec neladily k halence!“, případně „Bylo to dobrý, ale nenávidím ji!“. Fanda je díky nebezpečně vyzývavým dámským partiím opět po celý večer mentálně v jiné dimenzi a ostatní soutěžící si navzdory své image patologických šťouralů zachovají nějakou tu soudnost a Nikču ohodnotí relativně adekvátně. Ta si za svůj večer získala přiměřených 25 bodů.

Ve středu nás pohostil Marcel, dle mého sen všech gayů, ale ofiko heterák, který vše šibalsky zastínil zmínkou o své imaginární manželce, která se nejspíš jmenuje Pepa. Marcel se svoji orientaci bude snažit zamaskovat také hřejivě teplými košilemi, precizně nagelovanými vlasy a nebo třeba slovy jako „prosbička“, „vínečko“ nebo „stehýnka“. Osobně vám doporučuji si pustit raději homosexuální porno s dvanácti námořníky, protože to bude pořád míň gej než Marcelovo „vyjadřováníčko“. Prostření je samozřejmě tip ťop, poněvadž na estetiku mají anální dobrodruzi zkrátka ten správný cit, ale protože je hostitel plně zaměstnán neřestnými myšlenkami na hravou grupen party s Davidem a Fandou v soukromé střešní vířivce, tak bohužel absolutně nestíhá, a proto začne hlavní chod dodělávat přímo před očima rozpačitých hostů. Ti ho samozřejmě s falešnými úsměvy v bezpečí za oponou spravedlivě ztrhají, protože kromě jejich dealera přece nikdo nevaří lépe než oni. I přesto si Marcel vyslouží soucit s teplými a 25 bodů.

Čtvrtka se zhostil hustohustě pokérovaný pseudogurmánský steroid David, pro kterého je artikulace sprosté slovo, takže jsem neměl po celou dobu absolutně ánung, co že to vlastně blábolí. Avšak protože jsem vyhrál mistrovství světa v odezírání ze rtů, kterého jsem se účastnil já, zrcadlo a dvě bandasky lysohlávek, tak jsem si s tím hravě poradil. Při přípravě jídla David vypráví, jak ho tenkrát čerství rekruti na povinném vojenském výcviku ve spánku umlátili mýdlem v ponožce, a sem tam to proloží nějakou veselou historkou z nápravného ústavu.

Po prazvláštní večeři se ostatní spolustolovníci odeberou ven na cigárko a tam se po náročném dešifrování Davidových pazvuků dopídí toho, že to zaručeně domácí pečivo bylo ve skutečnosti koupeno kdesi v Tesku v zimním výprodeji, což všechny soutěžící naprosto znechutí. A Davča celé toto faux pas zakončí zábavou doslova bombastickou. Bude to totiž opět těžce trapná hra Bomba, která se hrála už v pondělí, takže to nebude vůbec rozpačité, ale naopak tak neskonale zábavné, až to Fandu málem vzbudí. David získal nepochopitelných 19 bodů.

Finální večer zbyl na pantátu Františka, který sice strávil celý týden tím, že slintavě obhlížel zakulacené části dámského osazenstva a Marcela, ale nyní je mu jasné, že se musí vzpamatovat a uklohnit ta nejlepší míchaná vajíčka svého života. A tak se tedy pouští do přípravy jídla, které komentuje frázemi tak archaickými, že se i vaše babička bude cítit jako moderní cool mladice s prvotřídním lingvistickým swagem. Přesto však Fandovi patří všechna čest, neboť se se svým menu popere důstojně, že se i slovutný rétor David vzmuží a s menším zavařením pravé hemisféry ze sebe konečně vypotí jednu relativně srozumitelnou větu.

V kachně se záhadně zjeví kočičí knír, což bude sice trošku matoucí, ale vzhledem k všudypřítomné nedočkavosti z finanční výhry, která hutně rezonuje mezi jednotlivými podezíravými pohledy, všichni zúčastnění tuto situaci přejdou s chlupem mezi zuby.

A kdo tedy po tomto náročném týdnu vyhrál? Padesát papírů, kvůli kterým již mnozí přišli i o ty poslední zbytečky důstojnosti, se rozdělilo mezi Marcela, Fandu a Nikolu, poněvadž všichni tři získali identický počet bodů. Následně jsme však byli svědky dojemné charitativní akce, kdy všichni výherci věnovali po litru i Lence. Takže jediný, kdo totálně ostrouhal, je steroidový David s vyjadřovacími schopnostmi hluchoněmého žáka prvního stupně speciální školy, a tak se proti této čisté nespravedlivosti ohradí pouze zlostným zavrčením a začne intenzivně přemýšlet o umístění své nové tetovačky ve tvaru kosočtverce.