Oslovila mě Denisa Grossmanová, jestli bych s ní a s její kamarádkou, fotografkou Nicol Farell nechtěla fotit. Šlo o focení na téma domácí násilí páchané na ženách.

Zaujalo mě to už jen proto, že nešlo o klasické focení v prádle, prostě na jedno brdo. Nikdy jsem nic podobného nefotila, a tak to byla ideální příležitost. Musím uznat, že jsem měla zpočátku trošku strach, protože nalíčit modřiny a podlitiny není úplně jednoduché, ale v rukách Denisy jsem ve finále vypadala jako dokonalá oběť domácího násilí.

A jaký mám vlastně názor na domácí násilí páchané na ženách? Podle mě je to jen o povaze oběti. Slabá povaha nemá asi sílu na to se sebrat a odejít od tyrana. Už třeba kvůli finanční situaci. A proto trpí výlevy svého „milého“.

Další případ je panička nějakého boháče, která za luxus kabelky a „bezstarostný“ život trpí jeho násilí. V tom případě je hloupá a je to její blbost. Já osobně si myslím, že bych se obětí domácího násilí nestala. Kdyby na mě někdo vztáhl ruku, rozhodně bych mu to vrátila, i když bych asi moc nepochodila. Ale rozhodně by si to chlapec za čepec nedal.

Takže holky, nikdy nedopusťte, aby na vás nějaký ubožák vztáhl ruku.