Doma…

Včera večer, při jízdě autem po Žlutém kopci, jsem si vůbec nebyla jistá, jestli ještě pořád nejsem na Mallorce plné opilých Němců ležících na silnicích, chodnících nebo plážích. Objevila jsem tam totiž ležícího muže. Fotografii přikládám.

Samozřejmě mi moje zvědavost nedala, zastavila jsem poblíž toho člověka, jestli se mu náhodou něco neděje, abych mohla popřípadě zavolat záchranku nebo policii. Po přistoupení blíž jsem zjistila, že je jen trošku VÍC opilý, ale přežije!

Jak se to pozná? Snadno. Začal si ze spaní zpívat Káju Gotta a svlíkat si kalhoty. Usoudila jsem, že na tom nebude tak hrozně. Protože bych mu při odtahu na záchytku doma u manželky způsobila asi velký problémy, tak jsem raději pokračovala po svých a nechala fandu Káji Gotta prospat tam, kde si ustlal.

Jinak mě Brno zase na chvilku baví. Jsem šťastná, miluju svoji postel, svůj útulnej byteček a v kuchyni trávím vařením každý večer. To mi chybělo – vaření!

Kino jsem stihla hned druhý den po příletu a teď ho nevynechám ani jeden večer. Jsem holt takovej závislák na kině, popcornu a nachos…

No a v pátek konečně večírek, obejdu pár barů a skončím jak jinak než v mým oblíbeným Mandarinu na Jakubském náměstí…

Už se nemůůůůžu dočkat.

Mějte se,

Vaše oblíbenkyně Nela (smíííích)