Rok co rok se od té soutěže zamýšlím nad tím, jak ten čas strašně rychle a neúprosně letí.

Je to přece nedávno, co jsme se jako smyslů zbavení dohadovali v luxusní dominikánské vile. Je to nedávno, co jsme si 3 měsíce „užívali“ u moře a byli tak strašně dlouho odloučeni od svých rodin…

Je to nedávno, kdy jsem cítila ten pocit štěstí, když Martina Gavriely, moderátorka show, vyslovila moje vítězné jméno.

„A vítězem se stává – chvíle napětí – Nela Slováková.“ Když to píšu, musím se usmívat. Byl to pocit štěstí, že jsem vyhrála, pocit štěstí, že jsem porazila tenkrát tak nenáviděného metrosexuála Gina. A v neposlední řadě jsem měla sakra milion v kapse. Haha. Je to sranda.

No a taky každý rok polemizuji nad spoustou otázek. Měla jsem se vůbec přihlásit? Lituju toho? Co bych udělala jinak? Co bych teď vlastně asi dělala? Atd., atd. …

Štve mě jedna jediná věc, asi všichni víme, nechci se k tomu vracet, protože teď už ji nikdy nevrátím. No a tak kromě ní bych všechno udělala asi stejně, nebo minimálně podobně – myslím, že teď mám trošku víc rozumu – jsem taky starší, měla bych mít, i když to tak občas nevypadá…

Vždycky jsem chtěla být středem pozornosti a to se mi taky díky Hotelu aspoň trošičku povedlo.

Ale můžete za to vy. Vy, kteří jste mě sledovali, měli mě rádi nebo nenáviděli. Žádná osoba nemůže fungovat bez fanoušků, ovšem ani bez nefanoušků (haters), jak jim rádi říkáme. Oba tábory jsou naším hnacím motorem.

Hotel Paradise pro mě byl odrazovým můstkem pro to, co dělám. Zažila jsem díky němu neskutečné zážitky a vzpomínky (během show, ale i po ní), na které nikdy nezapomenu a budu na ně vzpomínat do konce svého života.

Jo a myslím, že jsem od té doby trošku zkrásněla. (hahaha)

No koukněte třeba na můj Instagram Nela Slováková.

Vaše tolik nenáviděná a tolik milovaná Nela