Ve světle posledních událostí, kdy se na nás násilí doslova valí z médií, je třeba kromě lítosti s oběťmi myslet taky na vlastní bezpečí. Ať už by se mělo jednat o ohrožení vašeho života nebo jen krádež mobilu na ulici, redakce eXtra vám přináší rady, jak předejít tomu, abyste se stali oběťmi trestného činu. Zejména vy, ženy, čtěte pozorně.

Zásadně choďte co nejblíž budovám či plotům

A to na té straně, jakou používáte ruku. Pokud jste praváci, nosíte kabelku na pravém rameni a většinou pravou také za chůze telefonujete. Když už musíte na ulici vyndat mobil a zavolat si, namáčkněte se během chůze co nejblíže k domům či nějaké jiné překážce. Zloděj nebude mít místo, aby kolem vás proběhl a vytrhl vám telefon z ruky nebo serval tašku z ramene.

ALE POZOR! V noci to platí obráceně, nechoďte blízko vchodů do domů, někdo vás tam může zatáhnout.

Na tramvajovém ostrůvku nikdy nestůjte blíže silnici

Neděje se to jen v italských filmech, ale je to denní realita. Množí se případy, že zloděj za volantem vám strhne kabelku přímo z jedoucího vozu, pokud mu spadnete pod kola, je mu to jedno. Když nesete na rameni nebo v ruce něco cenného, postavte se tak, aby váš kufřík nebo taška směřovaly do kolejiště.

Sloupy ve stanici metra jsou vaše záchrana

Čekání na metro je nuda, ale i tady se můžete stát obětí šílence nebo nešťastné náhody, stačí se nachomýtnout ke rvačce. Pokud jsou ve stanici sloupy nebo půlící zdi, stoupejte si k nim těsně zády, nikdo vás tak nemůže strčit do kolejí. Jedná-li se o otevřený prostor, zásadně stůjte uprostřed můstku a nedávejte směrem těla najevo, na jakou stranu budete nastupovat. K vlaku metra se vydejte, teprve až zastaví.

Připravte si klíče už během cesty

Čeká vás cesta ztemnělou ulicí? Vyndejte si klíče už na začátku, nejlépe nějaký větší svazek, a strčte si je mezi prsty, aby trčely ven. Když se oženete po obličeji útočníka, nepříjemně ho zraníte. Že mají mít ženy v pohotovosti pepřák, to je samozřejmost. A že nemají samy v noci chodit domů, to je ještě větší.

Nepropijte všechny peníze

I kdyby byla zábava v baru sebelepší, snažte se ovládat natolik, aby vám zbyly peníze domů na taxi. To si volejte vždy přes dispečink a požádejte řidiče, aby vám svítil na dům a počkal, až zajdete. Dnes už existují taxislužby výhradně pro ženy, za volantem sedí pouze otrlé řidičky. Pamatujte, že noční MHD a osamocená cesta k domu je největší zlo. A to kdekoliv, i v malém klidném městě. Pokud už musíte jet MHD, sedejte si vždy k řidiči.

Hlídejte si svoje pití

Nechceme z vás udělat paranoidní trosky, ale stačí trocha nepozornosti a najednou máte v drinku drogy či uspávadla. Skleničku s pitím si držte vždy v ruce a pokud jdete na toaletu, svěřte ji přátelům. Nejlepší je ale nejdřív ji vypít a pak si teprve odskočit.

Pečlivě si vybírejte místo k parkování

U nákupního domu nebo v podzemních garážích nikdy neparkujte vedle dodávky nebo auta s tmavými skly. Nevíte, zda je někdo uvnitř. Zatáhnout vás do dodávky během nasedání do auta, to je otázka vteřiny. Dívejte se po místě úplně na kraji a někde blízko únikové cesty, kde je denní světlo. I kdyby vám deset objetí parkoviště mělo zachránit kůži, vyplatí se to. Pokud už přijdete k autu a vedle něj stojí dodávka, nasedejte v místě spolujezdce, samozřejmě se ihned zamkněte.

Ten zatracený PIN a doklady

Je to sice neuvěřitelné, ale spousta lidí si stále píše PINy do telefonu nebo přímo na kartu. Pokud vám seberou celou kabelku, jste v háji. Nejlepší je nosit vše odděleně, občanku, peníze, kartu a mobil, každou věc někde jinde. V praxi je to ale těžko proveditelné. Tady je ale pár tipů. Pokud máte nutkání si někam napsat PIN nebo máte více karet a vaše paměť je krátká, napište si ho jako telefonní číslo. PIN má 4 číslice, první dvojici prohoďte s druhou a uložte do mobilu třeba pod názvem „Táta práce“. Příklad – PIN je 1234, vy z toho uděláte telefonní číslo ve tvaru 777663412. Do kabelky si dávejte dvě peněženky, jednu naoko naditou, kde máte pár peněz a pod nimi papírový binec, tu druhou tenkou a malou, kde jsou vaše doklady a karta či velká bankovka. Je dobré si vybírat kabelku s mnoha kapsami a vše potřebné do nich různě umístit, samozřejmě zvlášť.

Žádná zkratka neexistuje

Známe je ke svému domu všichni, ale večer na ně zapomeňte. Možná jednou budete o pět minut dřív doma a možná se jednou nevrátíte vůbec. I když jste unavení, opilí nebo naštvaní a nepřejete si nic jiného, než už být v posteli, vždy choďte tam, kde je pouliční světlo a širší bulvár ulic. Budou tam totiž nejspíš i kamery.

Buďte jako stožár a luxujte zemi očima

Potkáváte sama večer nějakého podivného muže a srdce vám plaší jako o závod? Řeč těla vás může ochránit. Narovnejte se, co nejvíc to jde, srovnejte ramena, vysuňte sebevědomě bradu a zrychlete krok. Ne do panického útěku, ale jděte prostě rázně, představujte si, že jste velitelka světa. Na muže proti vám nehleďte, přímý pohled vybízí ke kontaktu. Buď se z výšky dívejte na zem nebo někam za něj, ale hlavně dopředu. Oběťmi přepadení jsou častěji na první pohled bezbranné ženy, nikoliv generálky.

Když se bojíte, zatrylkujte si svou oblíbenou

Možná to zní legračně, ale odvahu vám dodá váš vlastní zpěv. Ne nadarmo vojska prchala před zpěvem husitů a ne nadarmo si během honu na čarodějnice lidé zpívali, když umírali na plápolajících hranicích. Dávali tak najevo, že se nebojí ani smrti. To platí dodnes, zpívat pořádně nahlas je totiž jakási drzost, na útočníka budete v tom případě příliš oprsklí, než aby se s vámi páral.

Hlídejte si světlo a stín

NENÍ v žádném případě ani hanba, ani drzost, ani trapas, zavoláte-li na policii, že se bojíte, ať pro vás přijedou, můžete i klidně říct, že jste viděli podezřelého člověka. Nevíte, kde jste? Jděte k pouliční lampě. Jsou na nich malé cedule s číslem, podle nich vás najdou, a hlídky vždy krouží někde v okolí. Spěcháte-li ve tmě domů, koukejte po zemi, ve světle lamp uvidíte, zdali se k vám blíží nějaký stín. Může vám také pomoci si držet ruku před ústy. Pokud vás pachatel bude chtít přepadnout zezadu a ztlumit váš křik, už tam jedna zábrana bude, jeho to zmate a vy můžete jednat.

Buďte připravení na to, že se vám může něco stát

Paradoxně tohle nejvíce pomáhá. Když se na útok připravujete, jakoby s ním počítáte, jednáte pak s jasnějším úsudkem.

Dejte na svůj šestý smysl

Máme ho všichni, jen jsou k němu jedni všímavější než druzí. Pokud vám něco říká, že tam nemáte chodit nebo jet ještě o jednu zastávku dál, udělejte to a nepřemýšlejte nad tím, že se chováte jako blázen. Váš instinkt vám může zachránit život. Uvědomte si, že člověk je jenom živočich a každý živočich dopředu ví, že se něco stane. My jsme jen zpohodlněli a přestali svůj vrozený alarm používat.

Když už na vás zaútočí

Má-li zbraň, okamžitě a bez diskuze mu dejte všechno, co chce. Historky o statečných čerpadlářkách, co umlátily lupiče s pistolí novinami, jsou sice inspirující, ale tak to většinou nechodí. Nemá-li zbraň, jednejte podle svých fyzických možností, snažte se ho zpacifikovat nebo utéct. Utíkejte vždycky tam, kde si myslíte, že budou lidé, dělejte kravál, snažte se vzburcovat okolí.

Zrádné znásilnění

Obrana ani prevence vlastně neexistuje, pro ženu je to nejhorší nevyzpytatelný útok. Kraválem můžete útočníka polekat, ale vaše obrana ho taky může rozzuřit a začne vás třeba škrtit. A s největší pravděpodobností to také dokončí. Takže, co vlastně dělat? Nikdy nevyhrožujte policií, za to nejspíš zaplatíte životem. Pokud budete chtít utéct, musíte vědět, kam poběžíte a co tam budete dělat, nazdařbůh to nemá smysl. Není dobré se úplně netečně podvolit, násilník má většinou rád bolest, pokud budete trpět tiše, vyburcuje ho to k horším činům. Když už vás ale povalí na zem, je to v podstatě konečná, aktivní obrana by vás mohla stát život, jen si chraňte krk a hlavu. Jakkoliv. Myslete na to, že muž, co vás znásilňuje, není ve většině případů psychicky v pořádku, tudíž mu nebývá zatěžko, bohužel, i horšího násilí.

Vsune-li vám jazyk do úst, ukousněte ho. To myslíme naprosto vážně. Je to lehčí, než se zdá, nasajte ho podtlakem a vší silou kousněte, pomozte si i trhnutím hlavy. Síla šoku, bolesti a hlavně krvácení je naprosto ochromující.

Když už je po všem, neotálejte. I kdyby vám bylo na omdlení či na zvracení, byla byste jen v roztrhaných cárech, zavolejte okamžitě pomoc a policii. Znásilnění není NIKDY vaše chyba, nemáte se za co stydět a není to žádná hanba proklínající váš rod. Myslete na to, že pokud to neoznámíte, vystavujete nebezpečí i další ženy. A to i v případě, že násilníka znáte nebo je to, nedejbože, váš strejček ze třetího kolena.