Karlovy Vary jsou hezké město, bohužel tady ale nikdo kromě 4. až 12. července ven nevychází. Přijet sem třeba ve středu 26. října znamená vidět hezké město jak po nějaké apokalypse.

Venku ani noha, všude je smutno a většinou i zavřeno. V deset večer klid jak za okupace.

Na jeden týden se to ale změní v naprostý blázinec, řev je tu až do rána, všude hraje hudba, zakopáváte o opilce, baťůžkáře, celebrity, své kamarády a své děti. Ulicemi se nedá procházet, všude jsou fronty a moře oranžových šňůrek na krku.

Být varský znamená v tomto případě jednu výhodu – nemusíte platit šílený ranec za ubytování a Vary vás tedy na týden nevyjdou stejně jako zahraniční dovolená, v mnoha případech i dráž. Být varský ale v tomto případě i znamená utíkat a schovávat se doma před tímto divadlem. Nebo můžete dělat toto:

1. Nechte se zaměstnat v nějakém party stanu jako barman. Sice budete spát jen tři hodiny denně a ten týden zestárnete o tři roky, jak budete makat, ale dýška a plat vám vydělají na skvělou dovolenou nebo slušnou ojetinu. Za týden!

2. Buďte jako Agáta Prachařová, která do Varů nesmí, a proto létá v tu dobu na dovolenou. Odjeďte někam k moři a pak tam ostatním Čechům říkejte, proč jste odjeli. Budou souhlasně kývat, že máte naprostou pravdu, ač ve Varech na festivalu nikdy nebyli.

3. Odjeďte za zbytkem své rodiny do Moskvy či Oděsy.

4. Jeďte na týden do Prahy. Poznáte, že chodit v létě po Staré Praze je stejně o nervy jako chodit po Varech v době festivalu. Nebudeme se pak už vzájemně sobě posmívat, co do počtu Rusů to navíc bude stejné.

5. Nechte se najmout jako stafáž. Přivyděláte si, přijdete do kontaktu s celebritami a ještě můžete být důležití a odmítat lidem pozvánky.

6. Vykašlete se na všechny články, kde se píše, že být ve Varech v době festivalu je pozérství a už to není, co bývalo. Stejně to říká jen ten, kdo si nesehnal ubytování nebo na něj nemá. Takže trapčete na festivalu úplně v klidu s ostatními a smějte se jim, že to máte zadarmo.