Je až překvapením, kolik pisálků se rozhodlo hodnotit film, ke kterému se neobtěžovali přečíst si předlohu. Já sama jsem knihu četla, a dokonce všechny tři díly. Oproti velkým novinářům se za to nestydím a naopak jsem přesvědčená, že je mojí prací sledovat trendy, vědět, co právě letí a o čem lidé mluví. Proto pro mě bylo přečtení Padesáti odstínů, zájem o to, jak kniha vznikla, i o autorku a film naprosto přirozené.

Jde o vůbec první titul v historii, který překonal hranici jednoho milionu kopií stažených prostřednictvím Kindle, tedy elektronické čtečky Amazonu. A s prodejem přes 1,1 milionu výtisků během prvních jedenácti týdnů se kniha stala nejlépe prodávanou za poslední desetiletí. Ani Harry Potter od J. K. Rowling nemizel z pultů takovou rychlostí a překonání britského rekordu Šifry mistra Leonarda v prodeji je už jen třešničkou na dortu.

Padesát odstínů šedi napsala Angličanka E. L. James. Příběh pojednává o studentce Anastasii Steel, která se zamiluje do multimiliardáře Christiana Greye se sadomasochistickými sklony.

V čem tkvěl fenomenální úspěch knihy?

Je psaná jednoduše, což nemyslím zle, prostě je psána jazykem, kterému ženy po celém světě rozumí a nemusí mít přečtenou půlku bestsellerů za poslední rok.

Ale hlavně, což se málo ví, celá kniha vznikla původně jako blog na internetu, kam autorka psala povídky, ke kterým ji inspirovala sága Twilight. Příběh o Belle a jejím příteli Edwardovi, který skrýval temné tajemství, že je upír, se mezi teenagery šířil velmi dobře a taktéž svého času trhal rekordy.

E. L. James, autorka Padesáti odstínů, tedy vzala příběh, který už fungoval, jen ho udělala dospělejší a upíra přetransformovala na tajemného miliardáře se skrytým traumatem z dětství a bolavou duší.K tomu přimíchala sex a trhák byl na světě.

Anastasie je stejná naivní blbka jako Bella a Christian je stejně nečitelný a schopný řešit vše lusknutím prstu jako Edward.

Blog byl natolik čtený, že byla autorka nakonec oslovena pro knižní vydání. Do knihy musela celý děj přesunout z její rodné Anglie, kde se původně odehrával, do amerického Seattlu, který do té doby nikdy neviděla. Aby se stal příběh údajně atraktivnější.

Tak se zrodilo prvních knižně vydaných pět set stran o této podivné dvojici.

A ano, není to dílo na Pulitzera, ale ani zdaleka není tak nudné jako film, který podle této předlohy vznikl.

Alfa samec s šedýma očima, v šedém obleku s padesáti odstíny šedi v duši, který rozumí v podstatě všemu a znalosti vín, by se vyrovnal dobrému sommeliérovi. To je knižní Christian. Létání vrtulníkem má v malíčku, na klavír hraje jako mladý Mozart, jeho byt zdobí obrazy od nejlepších umělců, protože se perfektně vyzná. Šatník mu může závidět i největší světový metrosexuál David Beckham a na co sáhne po obchodní stránce, to jen kvete. Tenhle Christian nemá nic společného s nudným, unylým Jamiem Dornanem, kterého nám představili v kině.

Neposkvrněná věčně divící se studentka v rozpacích z každé maličkosti, nepolíbená, nikdy nemasturbující a neholící se Anastasie ani trochu neodpovídá zvídavé Dakotě Johnson, jíž navíc ani se zavřenýma očima nelze uvěřit její mladý věk, který má ve filmu představovat.

Film je osekaný o většinu vedlejších postav a jejich velmi zajímavých rolí, které v knize představují. Ať už je to služka Christiana, jeho ex partnerky nebo rozpracovaný příběh každého člena jeho rodiny.

Rozpory mezi autorkou a režisérkou jsou na plátně patrné a to, že mezi hlavní hereckou dvojicí není ani kousek jiskry, už jen dokazuje, že film nedokázal využít potenciálu, který mu kniha nabízela.

Kniha, dílo, které má hodně chyb, ale přesto se musí respektovat jeho masivní záběr mezi čtenáři, je prostě lepší než film. A můžou si kvůli tomu kritici třeba roztrhat občanky, je to tak.